čeština

Florentská rezoluce týkající se používání jazyků na univerzitách a ve výzkumu 

Po celé Evropě roste tendence používat angličtinu jako jazyk akademické výuky a výzkumu. Tato tendence je silnější v přírodních vědách než v humanitních oborech. Sklon k přijímání politiky „používat výhradně angličtinu" ve vědeckých publikacích a jako jediný jazyk mezinárodních (a dokonce i národních)  konferencí  se rychle šíří. Za této situace není pochyb, že pokrok dosažený v oblasti mezinárodní komunikace jde na úkor všech ostatních jazyků.

Ve společenských a humanitních vědách je situace obdobná. Zdá se, že neanglicky mluvící země, které chtějí být součástí mezinárodní vědecké obce, dávají přednost spíše  používání angličtiny než národních jazyků.

Tento stále rozšířenější postoj  představuje velmi reálné jazykové, kognitivní a kulturní riziko. Angličtina není neutrální univerzální prostředek komunikace. Převládajícím nebo dokonce výlučným používáním angličtiny jsou ignorovány nebo zapomenuty důležité tradice, koncepce  a  postupy  vyvinuté v jiných jazycích. Kromě toho se může stát, že hlavní proud nejrůznějších disciplín, které určují, která témata a oblasti jsou nejvíce relevantní, bude ovládnut mluvčími z anglofonních zemí. A jak se již ukázalo, tato situace může mít vliv na přidělování finanční podpory pro výzkum v jiných zemích.

• EFNIL, asociace hlavních  institucí zabývajících se úředními jazyky mnoha evropských zemích, považuje současný trend používání angličtiny jako jazyka akademické výuky v neanglofonních zemích za velice znepokojující. Tendence používat angličtinu namísto standardních jazyků jednotlivých zemí v univerzitní výuce a výzkumu omezuje domény těchto jazyků a jejich rozvoj, a tím ohrožuje jazykovou rozmanitost Evropy, která je zásadní pro kulturní rozmanitost a bohatství našeho kontinentu.
• EFNIL plně uznává praktičnost používání angličtiny jako pomocného jazyka pro komunikaci mezi vědci a učenci, kteří nemají společný jazyk. Nicméně varuje před používáním varianty omezené angličtiny jako dominantního nebo výlučného prostředku komunikace při výuce a v publikacích v jiném jazykovém prostředí, neboť to devalvuje ostatní  jazyky a snižuje to jejich vhodnost používání  ve vědeckém kontextu.  Netřeba připomínat, že to rovněž znamená zátěž jak pro učitele a ostatní vzdělavatele, tak pro  studenty, jejichž kreativitu to může brzdit.
• EFNIL uznává výhody používání angličtiny jako mezinárodní prostředku komunikace, zejména v tzv. "tvrdých" vědách, kde i zjednodušená forma angličtiny může být užitečná při objasňování jiných mezinárodních sémiotických komunikačních systémů, jako např. matematických výrazů, tabulek, chemických vzorců a grafických návrhů. Nicméně je nutné vedle angličtiny podporovat i používání jiných jazyků v těchto oblastech, aby i v těchto jazycích bylo možné vést rozvinutou vědeckou komunikaci a seznamovat v nich veřejnost s vědeckými problémy a výsledky vědecké práce.
• Vědci by měli používat své mateřské jazyky a vedle toho i jazyky odpovídající kontextu jejich studia. Není nutné, aby se úplně vyhýbali angličtině, ale použití angličtiny by měli považovat až  za sekundární možnost, jak prokázat relevantnost svých argumentů a zjištění.
• EFNIL proto apeluje na akademické a politické orgány v neanglofonních zemích Evropy, aby ve výzkumu a studiu podpořily používání příslušných národních jazyků studenty i učiteli.
• V zájmu kulturní a jazykové rozmanitost Evropy EFNIL  také apeluje na profesory, studenty a vedení univerzit v anglofonních zemích, aby věnovali úsilí studiu a používání ostatních evropských jazyků. Přispějí tím k zachování jazykové rozmanitosti Evropy a jejích hodnot.

(schváleno Valným shromážděním EFNIL, Accademia della crusca, 28. září 2014)